Po hodnocení účinkování posádek Rallysportu Příluky ve třídách N1 a N2, nám tentokráte přispěl komentářem z Podkopné Lhoty jezdec posádky startovní číslo 42 Pavel Prášil, který se se spolujezdcem Tomášem Maškem a Škodou Felícií pokoušel bojovat v nabyté třídě A5. Video, které je součástí komentáře zachycuje posádku v jednom z agresivních průjezdů, kterými bavili spokojené diváky podél trati.



Po roční odmlce na závodních tratích se opět představil domácí jezdec a spřízněná osoba Rallysportu Příluky Pavel Prášil se svou velmi hezky připravenou Škodou Felícií A/1400. Na horkém sedadle opět seděl jako v minulých ročnících Tomáš Mašek. Posádka se netajila ambicemi na "bednové pozice ve své třídě, čímž by navázali na své medailové úspěchy z posledních dvou ročníků.

A jak viděl průběh závodu samotný jezdec?
Tento rok se na Kopné sešla v naší třídě A5 určitě největší konkurence z dosavadních odjetých závodů MČR, rallysprintů. Nikdo ze široké špičky A5 nechyběl. Snad jenom Luba Minařík, kterému se nepodařilo na domácí trať včas zajistit auto. Tudíž jsme precizně připravili auto, velká část věcí se zrepasovala, aby byl výsledek co nejlepší. Bohužel nám opět nepřálo štěstí a hned na 1. RZ, cca v polovině zkoušky, po vracáku "u pily" odešel rozdělovač a motor začal vynechávat na tři válce. Šahal jsem si do svědomí, jestli to nebylo následkem přetočení motoru, kdy se k tomuto vracáku přijíždí max. rychlostí na přetočenou šestku. Naštěstí se nám podařilo doskákat do cíle vložky a po stopce jsme zkoušeli závadu odstranit. Po výměně kabelů svíček se nic nezlepšilo a tak už bylo jasné, že je na vině rozdělovač. Pustil jsem se do opravy, ale to už mi spolujezdec hlásil, že nemáme čas a že už máme být 5 minut v časové kontrole na Podhoranu a ať se na to vyseru, že Podhoran provrkáme na tři válce a spravíme to za ním. Po rychlém přesunu na ČK míjíme ještě v Kašavě "umřeného" Pavla Okrajka a mě hned napadá geniální myšlenka, kde vzít po Podhoranu rychle nový rozdělovač … V časové kontrole nám auto úplně umírá, zdechne to a nejde už natočit. Svépomocí mezi ČK a startem ještě zkouším provizorně opravovat rozdělovač, ale dlouhé minuty běží. Nakonec se podaří po 18 minutách auto natočit (už jsme byli odhodlaní vrátit kartu) a tudíž můžeme pokračovat dál. Opakuje se tak bohužel stejný scénář jako minulý rok, kdy jsme také dostali penalizaci za pozdní 13 minutový příjezd do ČK kvůli prasklé poloose. V tuto chvíli je sice pro nás už po závodě, protože nás čeká velká penalizace. Jelikož ale jezdíme pro radost, chceme se mermomocí svést více a popasovat se z konkurencí. Po odstranění závady se nám daří zajet pár pěkných časů, z nichž nejvíce si ceníme vítězství v naší třídě a zároveň šestého času v F2 na technické RZ Podhoran. Jelikož nám už o nic nejde, zkoušíme jet s větším a agresivnějším nasazením, které bohužel ruku v ruce s sebou neslo chyby v podobě čtyř přetočení. Naštěstí to bylo v oblíbených diváckých místech, a tak to alespoň posloužilo pro pobavení diváků. :-)

Celkově se myslím "Podkopka" velmi vydařila a tuším, že je to názor většiny startujících i diváků. I když se pro nás nevyvinula úplně podle představ, tak i celkově 8. místo ve třídě nepovažuji za neúspěch. Náš cíl pěkně se svézt a zazávodit si se bezezbytku splnil, takže jsme spokojení. Tradičně skvělá byla trať i organizace a přátelská atmosféra. Nezbývá mě než říct nic jiného než "Podkopná Lhota go to World rally championship 2003" :-)





P.S.: speciální poděkování Pavlu Okrajkovi za nezištnou pomoc a také jednomu nejmenovanému továrnímu jezdci ze Škodovky za precizní nastavení podvozku a tlumičů Proflex. Romane, díky :-)